Historie obce

Místní jméno vzniklo příponou -ice k osobnímu jménu Prosen, což je domácká podoba k složenému osobnímu jménu Prosimír, Prosiměř, Prosislav, v nichž je komponent prosi-„prositi": znamená ves lidí Prosenových. Prvá zmínka se děje v roce 1275 v latinsky psané listině v podobě - „de Prosinic", nelze určit, o jaké Prosenice se jednalo. Dnešní Prosenice totiž jsou tvořeny původně dvěma samostatnými obcemi, jejichž názvy byly Velké Prosenice a Malé Prosenice. Velké Prosenice se v pramenech objevovaly od roku 1671 s pojmenováním Gross Prussenitz, Malé Prosenice roku 1437 v podobě in villa Prossinek, 1672 Klein Prussenitz. V 15. století mělo jméno zdrobnělou podobu Prossinky „Prosínky". Tento typ zdrobnění je starší než typ Prosenice/Proseničky a leží jen na starém sídelním prostoru. Úřední název obcí od roku 1854 zněl: Gross- Prossenitz, Velké Prosenice, Klein-Prossenitz, Malé Prosenice.

Obě obce byly do roku 1848 součástí panství Lipník, v letech 1850-1855 a 1868-1949 patřily do politického okresu Hranice, jehož součástí byl v letech 1850-1949 soudní okres Lipník nad Bečvou (v letech 1855-1868 smíšený okres Lipník nad Bečvou představoval politickou správu I. instance).

Velké Prosenice delší dobu usilovaly o sloučení s Malými Prosenicemi, které se ovšem bránily s poukazem na to, že mají cukrovar, cihelnu a mlékárnu, a tak největší daňovou základnu ze všech venkovských obcí hranického okresu. To jim přinášelo nemalé zisky, kdežto Velké Prosenice na tom byly daleko hůře. Celková katastrální rozloha činila v roce 1906 u Malých Prosenic 331 ha 55 a 13 m2, čistý katastrální výnos 20 095,82 korun, zatímco u Velkých Prosenic to bylo 290 ha 14 a 91 m2 a 17 177,16 korun.

Tragické válečné události nebyly příznivé jakýmkoli změnám, ale již rok po skončení války se plénum Místního národního výboru ve Velkých Prosenicích 12. února 1946 a v Malých Prosenicích ve své schůzi 28. února 1946 rozhodly požádat, aby obce byly odloučeny od okresu Hranice a připojeny k okresu Přerov, k čemuž plénum Okresního národního výboru Přerov vyslovilo souhlas, ovšem k realizaci nedošlo. O dva roky později na schůzi ve Velkých Prosenicích 1. dubna 1948 a v Malých Prosenicích usnesením z 18. dubna 1948 bylo rozhodnuto o sloučení obou obcí. Zemský národní výbor v Brně ovšem spojení v květnu neschválil, ale rada ONV Přerov se usnesla na schůzi 11. června 1948 projevit souhlas, takže předmětné sloučení nabylo právní moci dnem 17. prosince 1948. Obec dále nesla název Prosenice. V době sloučení měly Malé Prosenice 590 obyvatel. Velké Prosenice 443, celkem 1033, zastupovalo je 18 členů MNV. Zároveň se jednalo o připojení obcí k okresu Přerov, s čímž pléna MNV Malé Prosenice a Velké Prosenice 26. listopadu 1948 vyslovila souhlas.

30.10. 1975 byla schválena integrace obcí Prosenice, Buk, Radvanice, Sobíšky a Zábeštní Lhota se sídlem MNV v Prosenicích od 1.1.1976. V jednotlivých obcích byly zřízeny "občanské výbory". 16.6.1983 bylo schváleno vytvoření takzvaných místních částí obce Prosenic s obcemi Radvanice, Sobíšky a Zábeštní Lhota. Toto označení místních částí obce Prosenice bylo zrušeno 29.3.1990, přičemž zůstaly pod společným MNV až do 24.11.1990, kdy se konaly volby do obecních zastupitelstev v jednotlivých samostatných obcích Prosenice, Buk, Radvanice, Sobíšky a Zábeštní Lhota.

(Zdroj: Prosenice 1275 - 2000, Ing. Milan Pospíšilík, kronikář obce Prosenice)